Informace o nás

Jmenuji se Drahomíra Bačkorová a myslím, že je to moc fajn jméno. 

Narodila jsem se v roce 1967 v Pardubicích. Jako malá jsem jen četla a jedla. Podle toho jsem brzy vypadala. Když mi jednou jeden kluk, do kterýho jsem byla fakt zamilovaná, řekl, že sem jako dobrá kamarádka. ale měla bych tak šest, sedm kilo shodit,  pochopila jsem, že je čas něco udělat. Protože přestat jíst mi nešlo, padla volba na pohyb. Takže jsem nejdřív zkusila aerobic / v té době alá Jane Fonda/, pak přes intenzivní odpor otce kondiční kulturistiku, udělala si pár kursů, začala běhat, chodit po horách, jezdit na horském kole a vypěstovala si docela slušnou závislost na pohybu.

A protože jsem exhibicionistka a nerada dělám to, co mi říkají ostatní, nezbylo než říkat ostatním, co mají dělat oni. Sice mě trochu šokovalo, když jsem při prvním školení na trenérku aerobicu musela coby kojící matka tříměsíční dcery skákat přes kozu, ale nakonec  jsem to zvládla a pak další a další kursy a semináře.  Vyzkoušela jsem, co se dalo, na  všechno si pro jistotu udělala nějaký ten certifikát a časem zůstala u toho, co mi připadalo nejefektivnější a co mě nejvíc baví. Taebo, joga, bosu, indoor cycling.

 

Když kouknete do Kalendáře akcí, najdete můj cvičební rozvrh a můžete to zkusit se mnou.

 

Když mi došlo, že nestačí formovat jen tělo, ale je nutné pracovat i na své duši, začala jsem hledat i v této oblasti. Takže dnes dělám už desátým rokem  masáže shiatsu/shintai, šestým rokem praktikuju každé ráno Ashtanga jogu a už několik let se věnuji pokusům meditovat. 

Prošla jsem Nepál, Ladakh v Indii, vylezla na pár kopců, kdy ten nejvyšší Stock Kangri měl přes šest a půl kilometru na výšku a fakt nechápu, jak sem tam mohla vylézt, přešla Španělsko poutní cestou do Santiaga de Compostela, - 760 km za 22 dní, což není žádný výkon, ale sebevražda, na biku přejela pár kopců v Rumunsku, Ukrajině, Černé Hoře a Albánii  a nevšímala si poznámek, že nohoru jezdím jako android, zatímco dolů na tom jedu jak na koloběžce, a už čtvrtým rokem jezdím na pět týdnů zdokonalovat své jogování do indického Mysore. Přežila jsem kurs přežití Ministersva obrany ve Vyškově . Potkala jsem cestou pár andělů a zjistila, že jediné , co mě omezuje, je moje vlastní mysl.

Má poslední a zatím největší láska a závislost je Crossfit.

Když necvičím, mluvím do mikrofonu Českého rozhlasu Pardubice.

 

Naši uživatelé

Zde je vhodné popsat, kdo jsou Vaši cíloví uživatelé a proč je právě tento projekt pro ně důležitý. Důležité je Vaše návštěvníky také motivovat, aby se na tyto stránky pravidelně vraceli.

Blog

BOOTCAMP NA VLASTNÍ KŮŽI

31.07.2010 11:37
    Je neděle večer. Svaly na stehnech mě pořád bolí tak, že mám nejen problém vyjít schody domů do druhého patra, ale dělá mi potíže  i sednout si na židli.. Poslední ranní trénink s nekompromisním trenérem byl přitom v pátek.   Bootcamp vznikl jako přijímací...

Bylinkář a bootcamp :-)

19.04.2010 15:50
Dolehla na mě jarní únova a tak jsem si říkala, že dám šanci bylinkám. Cestou k vyhlášenému pardubickému bylinkáři jsem si dala předsevzetí, že utratím jen předem stanovenou částku a v žádném případě se nenechám přesvědčit o tom, že zdraví nelze měřit penězi. Bylinkář totiž na svých stránkách...

Dieta:-)

27.03.2010 17:19
Mám kamarádku Zuzku. Kamarádka Zuzka je největší sportovkyně, kterou znám a nemá na těle ani gram tuku. I zatoužila jsem vypadat jako ona a požádala ji, aby mi napsala jídelníček. Tady je přepis našeho rozhovoru Z: já to ho napíšu, ale musíš mi říct, co jíš Já - no, jogurt a jabko k snídani, jogurt...

100 DŘEPŮ

27.03.2010 17:05
To takhle přijela dcera a začala nadšeně líčít, jak chodí na tělák k učiteli, který si oblíbil čínská cvičení. Zatímco cviky spočívající v cvakání zubů v různých úhlech a shromažďování slin v ústech, jejich dělení na třetiny a posléze hlasité polykání nehodlám ani zkoušet, dřepování a klikování mě...

ŽIJU NAPLNO CVIČÍM NAPLNO

Historie projektu

V této části můžete popsat historii Vašeho projektu a co Vás vedlo k nápadu jej realizovat. Je vhodné se také zmínit o důležitých milnících a poděkovat lidem, kteří se na projektu účastnili.